• Jeřáb ptačí pozitivně působí při stresu a námaze.
• Podporuje také celkové osvěžení těla.
• Jeřáb přispívá k přirozenému fungování imunity.

Syrové jeřabiny jsou pro člověka mírně jedovaté. Po tepelném zpracování, nebo sušení jsou však zcela zpracovatelné. Lidé je tradičně používají při výrobě marmelád, likérů, vín, sirupů či kompotů. Svůj význam mají jeřabiny i v lidovém léčitelství, sušené plody nám poskytují zimní zásobárnu vitamínů.

Sušené plody se hodí na přípravu “čaje” i macerátu

Zralé jeřabiny se někde začínají sbírat už v srpnu, jinde až v říjnu či listopadu, záleží na tom, kdy jsou plody zcela dozrálé. První mrazíky sice mírně uleví od svíravé a trpké chuti, avšak zároveň s sebou vezmou i část vitamínů, tedy prospěšných látek. Při sběru se odřezávají celé vrcholíky s plody a následně pak teprve otrhávají červené malvičky. Sušíme je ve stínu a poté dosoušíme na slunci nebo uměle, kde teplota nemá překračovat 50 °C. Dobře usušené plody jsou tvrdé a chutnají trpce až palčivě. Při dobrém uskladnění vydrží i dva roky a déle. Sušené plody se používají při přípravě čajů – výluhů i macerátů, podobně jako třeba plody šípku či rakytníku. Plody nadrtíme a necháme macerovat přes noc ve studené vodě, druhý den ohřejeme a užíváme. Nebo můžeme přelít drcené plody horkou vodou a nechat asi 15 minut vylouhovat. Oba nápoje budou působit mírně projímavě a močopudně.

Podrobné informace

Objem

30 g

Složení

jeřáb ptačí plod

Dávkování

List, květ nebo nať připravujeme jako nálev: 1 čajovou lžičku zalijeme 250 ml horké vody a necháme 10 minut louhovat.

Kořen, kůru nebo semena připravujeme jako odvar: 1 čajovou lžičku zalijeme 250 ml studené vody, pak 3,5 minuty povaříme, necháme odstát a scedíme.